Jsme tady pro vás, ne abychom vás něco naučili nebo vám něco předali. Jsme tady proto, abychom vám ukázali možnosti, jak rozpouštět hrubý závoj nevědomí, kterým jsme zahaleni. Jde vlastně o rozpouštění vlastní osobnosti. Samotná podstata je vašem nitru. My všichni jsme tou podstatou. Jde jenom o to jí nalézt a žít ji.
Jsme manželé z Ostravy a rádi vám ukážeme možnosti, které jsme sami objevili a to lidem, kteří vnímají že chtějí ve svém životě změnu, kterou sami v různých životních etapách nevidí nebo si ani nedovedou představit, že existují. Samotná změna je udělá šťastnějšími.
Často se setkáváme s rodinami a prožili jsme si to i my sami, které působí harmonicky. Navenek taková rodina vypadá šťastně, spokojeně, ale i přesto tam pořád něco chybí. Dokud nenajdeme právě tu velkou odvahu podívat se sami k sobě, kdo jsme z čisté pravdy a upřímnosti, tzn. uznat a přijmout i své stinné stránky, tak nikdy nepoznáme opravdovost našeho bytí. Když začínáte krok po kroku přijímat vše, co ve vás je s upřímností sami k sobě, poté zjistíte, jak se vše kolem vás postupně mění.
Dovolte sami sobě udělat ten první krok a nečekejte na zítřek, udělejte ho teď. Neodkládejte to…
Většina z nás myslí na druhé víc něž na sebe, protože jsme takto byli vychováni. Mít sám sebe na prvním místě není sobecké, jak nás učili, ale ba naopak, je to to nejdůležitější, co můžete udělat právě pro ty druhé a hlavně pro sebe. Jakékoliv nenaladění se potom odráží na dětech, manželovi apod. To znamená, že se potom více nesmyslně hádáte, jste nervózní, podráždění, nerozumíte dětem, kamarádům atd. Jestliže vnímáte tyto rozkoly, o kterých tady píšeme a už je nechcete žít, dovolte si nahlídnout sami do sebe, do svého nitra. Nestačí to udělat jednou…je to trénink, jakoby jste se učili golf, hrát na klavír nebo se učili číst. Věříme, že najdete poklad. My ho taky našli a pořád nacházíme další poklady. Rádi předáme svou životní zkušenost, že když jsme si sami dovolili vzít odvahu do svých rukou a naučili se nahlížet do svého nitra, začali jsme vnímat rovnováhu nejen v sobě, ale i navenek a v rodině.
Přejeme mnoho štěstí a s tím spojeno i mnoho dobrodružství a tvořivosti v objevování sebe samých..
Narodila jsem se do běžné rodiny, tatínek pocházel z Valašska a maminka z Moravy a žila jsem v běžných podmínkách typu mnoho práce a méně lásky a málo zájmu. Již dávno jsem pochopila, že moji rodiče nenesou vinu. Díky mojí babičce z Bečvy, která měla srdce na dlani a lásku rozdávala na počkání jsem dětství prošla jednodušeji. Musím se zde zmínit o svém tatínkovi, který byl v tomto směru na babičku podobný. Co se týče kamarádů, málo který mi rozuměl. Byla jsem vždy jiná než ostatní. Až druhé manželství mě učinilo šťastnou ženou a to proto, že jsem si to přála a šla si za tím. Díky našemu 18-ti letému vztahu vím, jak vztahy fungují a co je překážkou ve vztazích. Společně s manželem jsme našli klíč ke šťastnému životu.
Narodil jsem se do disharmonické rodiny. I když jsem nežil v harmonické rodině, v nitru sám sebe jsem vždy cítil, že vztah dvou lidí má být založen na harmonii a lásce. Tuto lásku jsem si docházel doplňovat k prarodičům. Ti jí vždy měli pro mě dostatek. Věděl jsem, že až vyrostu a budu mít vlastní rodinu, bude vedle mě žena s obrovským srdcem. A toto jsem si vypřál jako desetiletý kluk v lese v Beskydech na Morávce. Svojí vysněnou ženu jsem našel v druhém manželství a dnes jí říkám: „MAJDALENKO.“ Po měsíčním seznámení našeho vztahu jsme spolu začali bydlet a tehdy jsem řekl: „Život se dá prožít jako pohádka.“ A tak se stalo… Společnou cestou vzájemné komunikace, čisté lásky a vděčnosti jeden k druhému jsme našli klíč ke zdravému vztahu.
